Wohohou! Téměř čtyři měsíce od posledního příspěvku, takže se cítim zas jako začátečník /teda ne že bych předtim byla superblogerka, haha, ale víte jak/. Původně jsem chtěla psát už včera, ale po takový době blog vyžadoval miliardu aktualizací. Upřímně jsem nejdřív přemejšlela, že už se na to vyprdnu. Nějak se mi vytratil smyl, nápady na články joo občas sem tam, ale radši jsem šla spát 😀 a asi mi chyběla zpětná vazba od čtenářů. Motivaci k dalším příspěvkům mi dodala kamarádka, kterou jsem teda dlouho neviděla, ale máme za sebou společný dětství. Minulej tejden mi poslala fotku z pravěku, kde nám táhlo možná na 7 let :D. Jaký bezstarostný časy… Nicméně se zmínila, že můj blog četla, takže Týnko – děkuji za hezký řádky a tenhle blog píšu minimálně pro tebe, haha!
Oke, tak zpátky do reality. Za tu dobu se stalo nespočet věcí a cítim něco jako povinnost svuj život tady aktualizovat.
Co se stalo:
1/ prodloužená pracovní smlouva – omg, omg, omg. Jak sdílim v předchozím článku, začátky stály za starou belu, ale i přesto ve stáji pořád pracuju! Prodloužili mi pracovní smlouvu o 6 měsíců s možností dalšího prodloužení. Chci ale taky abyste věděli, že to neni vždycky tak dokonalý, jak se na první pohled může zdát. Pořád se tu cítim nová a někdy se samozřejmě najde něco, s čim nemam zkušenost. Mezi kolegama si občas přijdu jak z jinýho vesmíru, ale vcelku jsem snad zapadla. Většina je mladších než já, maj svuj smysl pro humor, kalí, kouří, chlastaj. Někdy si přijdu jak babička a o to těžší je pro mě pak přijmout samu sebe a nepochybovat o sobě.
2/ hodně festivalů, parties, oslava narozenin – musim říct, že tahle země festivalama /je to správný skloňování?/ doslova žije. Podtrženo sečteno – za tuhle dobu mam zkušenost se čtyřma fesťákama a několik parties. Uznávám, že jsem toho stihla víc tady než za 25 let v Česku, haha. Možná, že konečně žiju! A možná že jsem si na to musela počkat, aby vše proběhlo se zodpovědností a více méně v poklidu vzhledem k brzo unavenýmu tělu. Fakt se cítim stará.
Oslavila jsem tu i svoje narozeniny, přestože muj původní plán byl strávit tenhle čas v Česku s nejbližšíma a rodinou. Bohužel situace ve stáji, kdy hodně zaměstnanců čerpalo dovolenou, tomu bránila. Naštěstí mám spoustu skvělých přátel i tady a někdy prostě věci nejdou tak, jak chcete a musíte to akceptovat.
Právě jsem se rozhodla, že tenhle článek bude na pokračování, protože se mi vypl počítač a neuložily se další dva body, chotfordome /česky něco jako do háje v lepším slova smyslu/! Teď musim jít pověsit prádlo a udělat si večeři, tak se omlouvám.
Takže co nás čeká příště: rozbitý koleno, rozbitý auto, dostala jsem ponyho, sebrali mi ponyho, můžu jezdit znovu, zkusila jsem seznamku, začala jsem kouřit, chystám se do Česka, budu svědkyně!, nový vlasy, chci psát v angličtině, začala jsem se učit holandsky, odstranila jsem si instagram /jooooo znova/.
Snad jsem vás navnadila si přečíst další článek, kterej vyjde snad zejtra!
Užijte se hezkej zbytek večera, duuuj!