„Wau. Bude mi 25 a já si říkám. Chci svůj blog. Potřebuju se vypsat. Ale nejsem na to moc stará? Co si o mě lidi budou myslet? Kašlu na tyhle myšlenky, prostě to tak cítím, takže voalá, vykračuji ze své komfortní zóny:
Je 13.6.2022. Konkrétně 18:53. Konečně jsem se odhodlala napsat první článek na svůj blog, který jsem se rozhodla psát anonymně. Proč anonymně? Mám totiž pocit, že pak dochází k odsuzování člověka. Navíc bych pravděpodobně neotevřela všechny témata. Pod anonymitou se cítím svobodně a uvolněně. Že můžu mluvit o všem, co v sobě řeším a to je pro mě to nejdůležitější. Nechci být souzená, i přestože vím, že to není můj problém a neměla bych se na to upínat.
O blogu už přemýšlím dlouho. Mám potřebu se vykecat a třeba se najdou příznivci, kteří řeší stejné „problémy“ jako já a vznikne tady komunita, kde se můžeme navzájem podporovat. Ale pořád jsem si říkala, že nemám čas. Že nemám toho tolik, co napsat. Až se témata nasčítávala čím dál víc a najednou jich mám celý seznam.
Píšu tak, jak mi myšlenky probíhají v hlavě. Někdy ne úplně kontrolovatelně. Takže občas se může stát, že věty nebudou dávat úplný smysl. Ale v tom je přece ta originalita.
Ještě před napsáním tohoto prvního článku přišel ale zatím snad největší krok z komfortní zóny. A to na konci května, kdy jsem podala výpověď v práci. Opuštění jistoty, stálého příjmu = děsivá představa. A ještě v tomhle všem, co se ve světě děje. Ale na konci srpna jedu do Amsterdamu, muselo se to stát!“
Tak… Tohle jsem si napsala v půlce června a teď, při psaní článku, počítač ukazuje 15.10.2022, 18:56. Tak aspoň ten čas je podobný 😀 . Nicméně jsem stále neměla čas a netušila, že založení blogu bude stát tolik úsilí. Ještě teď nemám určitě všechno načteno, ale už se nemůžu dočkat svých článků, takže se budu učit za pochodu.
Za ty 4 měsíce také proběhly nějaké změny:
- už mi je 25, cítím se stará;
- blog nebudu psát anonymně – ono by to ani nešlo se zveřejněnými fotkami;
- už je říjen, takže se nacházím v Amsterdamu.
Ráda bych články přidávala pravidelně. Možná každý den, ale uvidíme. Nechci se přes sílu nutit, aby z toho nevylezl ještě větší blábol 😀 .